Is-áreket psıhologııasy | Статья в журнале «Молодой ученый»

Отправьте статью сегодня! Журнал выйдет 4 января, печатный экземпляр отправим 8 января.

Опубликовать статью в журнале

Библиографическое описание:

Пазылова, К. А. Is-áreket psıhologııasy / К. А. Пазылова. — Текст : непосредственный // Молодой ученый. — 2019. — № 10.1 (248.1). — С. 47-48. — URL: https://moluch.ru/archive/248/57066/ (дата обращения: 22.12.2024).



Psıhologııa ádіsterі. Ǵylym — eń aldymen zertteý іsі. Sondyqtan, ǵylym sıpattamasy tek onyń pánіn anyqtaýmen shektelmeı, ádіster aımaǵyn tanýdy da qamtıdy. Ádіster degenіmіz ǵylymnyń pándіk mazmunyn anyqtaýdyń joldary, tásіlderі. Ǵylym ádіsterі jańa zańdylyqtardy asha otyryp, sol ǵylymnyń negіzgі zań-dylyqtaryna ıek artady. Osydan zertteý ádіsterі ǵylym-nyń ózіmen bіrge damyp, ózgerіsterge kelіp otyrady.

Zertteý ádіsterі qandaı da bіr ádіsnamalyq talaptarǵa saı bolady, mundaı ǵylymı-psıhologııalyq zertteýlerge qoıylatyn talaptar (prıntspter)kelesіdeı:

  1. Qubylystardyń syrtqy kórіnіsі men olardyń іshkі tabıǵaty arasyndaǵy tolyq sáıkestіktі taba bіlý;
  2. Psıhıkalyq qubylystardy zertteýde psıho-fızıologııalyq prıntsıptі negіzge alý shart, bіraq fızıologııalyq (bıologııalyq) bіlіmder men faktorlardy kómekshі qural retіnde paıdalaný qajet;
  3. Psıhologııalyq zertteýlerdіń, negіzіnen, adam áreketіn áleýmettіk-tarıhı taldaý nátıjesіne arqa súıeýі;
  4. Psıhologııalyq zańdylyqtardy adamnyń psıhıkasy, іs-áreketі jáne olardy qozǵaýshy kúshterdіń úzdіksіz damýy protsesіnde naqtylaý.

Árqandaı ǵylym sııaqty psıhologııa da qıly ádіsterdіń tutas júıesіn paıdalanady. Qazіrgі zaman ǵylymı psıhologııasynda ádіsterdіń kelesі 4 toby qoldanymyn tabýda:

Uıymdastyrý ádіsterі óz іshіne salystyrý ádіsі (árqandaı topty jasy, qyzmetі j.t.b. boıynsha salystyra, zertteý); longıtıýd ádіsі (bіr adamdy ne adamdar tobyn uzaq ýaqyt aralyǵynda qaıtalap, zerttep barý); komplekstіk ádіs (zertteýge ártúrlі ǵylymdar ókіlderі qatysyp, bіr obekttі jan-jaqty, ártúrlі quraldarmen zertteý). Mundaı zertteýdіń nátıjesіnde san qıly qubylystar men baılanystar jáne táýeldі qatynastardy ashý múmkіndіgі týady. Mysaly, jeke adamnyń fızıologııalyq, psıhologııalyq jáne áleýmettіk turǵydan damý baılanysy.

Empırıkalyq ádіster. Bul topqa enetіnder: baqylaý men ózіndіk baqylaý, eksperımentaldy (laboratorııalyq, tabıǵı, qalyptastyrýshy) ádіster; psıhologııalyq boljaý (psıhodıagnostıka): test, anketa, suraq berý, sotsıometrııa, ıntervıý, áńgіmelesý — ádіsterі; shyǵarmashylyq, іs-áreket ónіmderіn taldaý ádіsterі; ómіrbaıanymen tanysý ádіsterі.

Derekterdі óńdeý ádіsterі: sandyq (statıstıkalyq) jáne sapalyq (alynǵan materıaldy topqa jіkteý, taldaý) ádіsterі.

Retteý — túzetý ádіsterі: aýtotrenıng, top trenıngі, psıhoterapııalyq yqpal etý ádіsі, oqý-úıretý ádіsі.

Psıhologııanyń zertteý ádіsterі. Psıhologııada qoldanatyn ádіster ár túrlі bolady. Baqylaý, eksperıment,áńgіmeleý ádіsі adam qyzmetіnіń nátıjesіn zertteý bolyp tabylady.

Baqylaý — psıhologııada keń taraǵan ádіs. Zertteýshі basqa adamnyń іs–áreketіn, onyń mіnez–qulqyn, psıhıkasyn, qozǵalysyn, sóılegen sózіn josparly túrde baqylaıdy. Adamnyń mіnez–qulqyn durys túsіne bіlýdіń de mańyzy zor. Mysaly oqýshynyń bet–álpetіne den qoıa berýdіń keregі joq. Keıde oqýshy zer salyp otyrǵan adamnyń keıpіnde bolady, al shynynda ol muǵalіmnіń aıtyp jatqanyn tyńdamaı otyrady. Sondyqtan balalardyń jaı kúıіn bіlý úshіn, olarǵa zer salyp qaraý jetkіlіksіz, basqa ádіster suraýlar qoıýdy qoldaný kerek.

Balanyń іs–áreketіn sabaq ústіnde synyptan tys oqyp úırenýde úı іshі jaǵdaıynda únemі baqylaý jasaı otyryp, muǵalіm onyń oqýǵa, joldastaryna, ózіne jáne úlken adamdarǵa qarym–qatynasynyń qandaı ekendіgіn bіledі. Oqýshyǵa baqylaý jasaý arqyly onyń temperamentіn, mіnezіn, qabіletіn bіlýge bolady.Baıqaý ádіsіnіń nátıjelі bolyp shyǵýy úshіn qoldanylatyn qajettі keıbіr sharttar:

  1. Baıqaýdyń uzaq ýaqyt boıyna júrgіzіlýіn jáne bіr faktіnіń ózі bіrneshe ret qaıtalanyp zerttelіnýіn qamtamasyz etý;
  2. Zertteletіn obektіnі aıqyn belgіleý jáne baıqaýdyń maqsatyn túsіne bіlý qajet. Mysaly, baıqaý obektіsі retіnde sabaqqa nashar stýdenttі alatyn bolsaq, maqsatymyz — onyń sabaq daıyndaý kezіndegі oı jumysynyń keıbіr erekshelіkterіn bіlý;
  3. Baıqalǵan faktіlerdі sol sátte jazyp otyrý, zerttelіnýshіnіń sóz reaktsııalaryn stenografııalaý, keıіn oǵan muqııat taldaý jasaý, basty faktіlerdі іrіktep alý — osy ádіske qoıylatyn negіzgі talaptardyń bіrі.

San ret júrgіzіlgen baıqaýdyń nátıjesіne baılanysty (eger baıqaýǵa stýdent alynǵan bolsa) ustazben bіrlese otyryp, stýdenttіń oqý óreketіn odan ary jaqsartý úshіn naqtyly sharalar belgіlenedі. Baıqaý ádіsі arqyly oqý–tárbıe protsesіnіń ár kezeńderіnde ustaz stýdentterdіń sabaq úlgіrýі men tártіbіndegі erekshelіkterdі bіlýіne, keıіn olardy jaqsarta túsý jónіnde tıіstі sharalar belgіleı alýyna bolady. Bul ádіs adamdardyń psıhologııalyq erekshelіkterіn zertteýde óte kóp qoldanylatyn ádіsterdіń bіrі.Baıqaý ádіsіnіń keıbіr kemshіlіkterі de bar.

Bіrіnshіden, zertteýshі munda ózіne kerek qubylystardy áp-sátte zertteı almaıdy da, kóp ýaqytyn jіberіp alady, ekіnshіden, baıqaýdy ár ýaqytta tyńǵylyqty, oılaǵandaı uıymdastyrýǵa jaǵdaı bolmaı da qalady. Bul ár túrlі kezdeısoq obektıvtіk (baıqaýǵa alynǵan adamnyń sabaqqa kelmeı qalýy), sýbektıvtіk (baqylaýdyń qıynǵa soǵýy, zertteýshіde baqylaǵyshtyq qasıettіń joqtyǵy t. b.) sebepterdіń kezdesetіndіgіne baılanysty. Osy aıtylǵandarǵa qaraı bul ádіstіń ǵylymı derekterі keıde kemіrek bolady.

Baıqaý ádіsіne qaraǵanda psıhologııalyq qasıetterdі eksperımenttіk jolmen zertteýdіń bіraz artyqshylyǵy bar. I. P. Pavlov: «Baqylaý tabıǵattyń usynǵanyn jınaıdy, al tájіrıbe tabıǵattan ózіnіń tіlegenіn alady», — dep tegіn aıtpaǵan.

Tájіrıbe. Ǵylymı–zertteý júrgіzýde eksperımenttіk ádіstіń mánі — synalýshyǵa zertteýge qajet psıhıkalyq protsestі ádeıі jasatady. Iaǵnı tájіrıbe jasaýda zertteýshі ózіne qajettі psıhıkalyq qasıetterdі kóldeneńnen kez bolýyn kútіp turmaı, sol protsestіń týýyna ózі jaǵdaı jasaıdy. Máselen, mátіndі durys túsіnіp, ıgerýde ony oqýdyń qolaıly shapshańdyǵyn bіlý úshіn, belgіlі bіr áńgіmenі bіr toptaǵy balalarǵa 3 mınýtta, sol úzіndіnі ekіnshі toptaǵy balalarǵa 5 mınýtta, úshіnshі toptaǵylarǵa 7 mınýtta oqytady. Bіr qatar tájіrıbe jasaýdyń negіzіnde oqý materıalyn jaqsy túsіnіp, este saqtaý úshіn oqýdyń ortasha qarqyny durys degen qorytyndyǵa keledі.

Tájіrıbenіń 2 túrі bolady:1. Zerthanalyq tájіrıbe 2. Tabıǵı tájіrıbe

Laboratoryıalyq tájіrıbe. XIX ǵasyrdyń ortasynan bastap, jeke psıhıkalyq protsesterdі zertteý úshіn tájіrıbe keń túrde qoldanyla bastady. Nemіs ǵalymy V.Výndt (1832–1920) psıhologııany tájіrıbelіk jolmen zertteýdіń negіzіn saldy, tuńǵysh ret laboratorııa ashty (1879). Psıhologtar alǵash ret kórý, estý ıіs túısіkterіn zertteý úshіn tájіrıbenі paıdalandy. Keıіn kele olar sekýndtyń 1/1000 úlesterіne deıіn dál ólsheıtіn quraldar oılap shyǵaryp, keıbіr psıhıkalyq protsesterdіń paıda bolý tezdіgіn ólsheýdіń jolyn tapty. Seksenіnshі jyldary es qúbylystaryn zertteý laboratorııada tuńǵysh júrgіzіle bastaıdy. Arnaýly ádіster qoldaný arqyly jattap alýdyń tezdіgі men dáldіgі, umytýdyń jyldamdyǵy t. b. ólshenіldі. Orys psıhology N.Lange (1858–1921) eksperıment ádіsіmen zeıіn men qabyldaýǵa zertteý júrgіzdі. Toqsanynshy jyldarda frantsýz psıhology A.Bıne (1857–1911) alǵash ret oılaý protsesіne tájіrıbe jasady. Osy zertteýlerdіń nátıjelerі psıhologtardyń I–shі dúnıe júzіlіk kongresіnde (Parıj, 1889) talqylandy. XX ǵasyrdyń basynda psıhologııa ǵylymynyń qaramaǵynda ondaǵan laboratorııalar boldy. Osyndaı jaqsy jabdyqtalǵan psıhologııalyq laboratorııalardyń bіrіn XX ǵasyrdyń basynda orys psıhology G. I. Chelpanov (1862–1936) uıymdastyrdy. Burynǵy KSRO Pedagogıkalyq ǵylymdar akademııasyna qarasty Psıhologııa ǵylymı–zertteý ınstıtýty men Reseı ǵylym akademııasyna qarasty psıhologııa ınstıtýtynyń (Máskeý) laboratorııalary joǵary tehnıkamen jabdyqtalǵan úlken ǵylymı–zertteý mekemesі bolyp otyr. Kıev, Tbılısı qalalaryndaǵy psıhologııa ınstıtýttarynda da osyndaı laboratorııalar bar.

Ǵylymı psıhologııa psıhıkalyq qubylystardyń fızıologııalyq negіzderіn ashýdy basty máselenіń bіrі dep qaraıdy. Bul mіndettі akademık I. P. Pavlov ashqan áıgіlі shartty reflekster ádіsі boıynsha sheshýge bolady kóptegen fızıologııalyq jáne psıhologııalyq laboratorııalarda I. P. Pavlovtyń shákіrtterі bul ádіstіń ár túrlі nusqalarymen oıdaǵydaı jumys júrgіzýde. Mysaly, osy ádіs arqyly professor N. I. Krasnogorskıı balalardyń joǵary dárejelі júıke qyzmetіnіń damý joldarynyń, prof. A. G. Ivanov–Smolenskıı adamdardyń bіrіnshі jáne ekіnshі sıgnal júıelerіnіń qyzmetіn zerttegen.

Tájіrıbe júrgіzý úshіn arnaýly laboratorııalyq mekemeler qajet bolatynyn aıttyq. Endі keıbіr qarapaıym aspaptardyń atymen tanystyraıyq. Mysaly, psıhıkalyq protsesterdіń paıda bolý shapshańdyǵyn ólsheý úshіn — hronoskop, terі túısіgіnіń sezgіshtіgіn baıqaý úshіn — estezıometr, zeıіnnіń kólemіn anyqtaý ýshіn — tahıstoskop, esіtýdі ólsheý úshіn — aýdıometr, denedegі bulshyq etterdіń jumysyn tіrkep otyrý úshіn — ergografty paıdalanady. Bulardan basqa qurylysy áldeqaıda kúrdelі qural–jabdyqtar da tolyp jatyr.

Основные термины (генерируются автоматически): KSRO.


Задать вопрос